Ford S-Max 2,0 TDCi

Zatím nemám rodinu, ale když kolega se svým děckem, ženou a smečkou hafanů řekne že S-Max je ideální rodinné auto, nemám důvod ho podezírat ze lži. Úctyhodné rozměry, pohodlné sedačky, snadné nakládání skrz obří víko kufru - jo, tohle auto nenavrhoval bezdětný starý mládenec. Praktičnost je po faceliftu zachována v původní formě, ale je zde pár příjemných inovací. Vnějšek prošel omlazovací kůrou a dostal diody pro denní svícení - působí na mě mnohem hodnotněji, což se mezi auty tohoto typu zvlášť cení. I v interiéru máte pár novinek, třeba systém sledování mrtvých úhlů který vás upozorní na ostatní auta přes ikony ve zpětných zrcátcích.

Hlavním tahákem mají být inovované motory a dvojspojková převodovka PowerShift. A s tou mám tak trochu problém. Její řidící software asi zatím není dost dobře odladěný, protože se vás při rozjíždění a popojíždění ve městě sem tam pokusí vypéct. Šlápnete na plyn, nic se neděje. A pak S-Max najedou a naprosto nečekaně vystřelí kupředu. Dá se na to zvyknout, ale ve chvílích kdy se připojujete mezi rychleji jedoucí auta se trochu zapotíte.

Při normální okreskové a dálniční jízdě automat funguje skvěle - s autem neškube a na požádání provede decentní kickdown při kterém můžete využít všech 340 Nm točivého momentu. Na palubě panuje příjemný klid, motor nehlučí a ani svist větru není tak silný aby vás rušil. Spotřeba lehce nad sedm litrů na sto se také hodí. Není to žádný závoďák takže podvozek naladěný na bezpečný nástup nedotáčivosti neurazí. Na druhou stranu, krásně přesné a citlivé řízení sem tam svádí k ostřejšímu jízdnímu stylu.