Rád by si vyšlápl na trojkové BMW – s výborným čtyřválcem

Rozšiřuje pole působnosti. Tak o něm, nástupci kdysi značně populární třídy CLK, která má dokonce dva následovníky, mluví Mercedes. Prvním bylo E kupé, které se začalo prodávat v roce 2009. Teď přišlo na řadu C kupé, menší a dostupnější stroj. Automobilka se evidentně snaží dominovat na trhu luxusních dvoudveřových vozů.
Céčko přímo míří na kupé řady 3, ačkoli asi vypadá trochu konzervativněji než CLK, a je spíše protipólem extravagantnosti třídy E kupé. Sedí na stejné platformě s pohonem zadních kol, rozvor dlouhý 2760 mm je shodný s dvoudveřovým éčkem, ale celkově je o 110 mm kratší, o 85 mm užší a o malinko vyšší než jeho opulentní příbuzný.
Kupé třídy C se nabízí s pěticí motorů, které už známe z jiných modelů (šestou je verze 63 AMG). Nejslabší zážehový motor, přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,8 litru, má výkon 156 (C 180) anebo 204 koní (C 250). Tříapůllitrový vidlicový šestiválec v C 350 vyprodukuje 306 koní.
Nicméně více majitelů si asi najdou úsporné turbodiesely. Jedná se o čtyřválce se vstřikováním common-rail o objemu 2,2 liltru. C 220 CDI dává 170 koní, verze se dvěma turby v C 250 CDI pak 204 koní. Celkem s podivem si neobjednáte třílitr V6, který je v nabídce jak pro sedan, tak kombi.
Kromě verze C 180 nemůžete mít 6stupňový manuál se žádným jiným benzínovým agregátem, i když tento vůz konečně používá výlučně sedmistupňovou automatickou převodovku, a pětistupňový automat už nenajdete ani ve spojení s nejslabšími diesely. Stop-start máte v základní výbavě.
Nejsilnější turbodiesel, který nám dělal společnost, je vskutku velmi kultivovaný a navzdory relativně malému objemu vygeneruje spoustu síly. Křivka točivého momentu vrcholící hodnotou 500 newtonmetrů je relativně plochá, takže kdykoli to potřebujete, auto mocně akceleruje. Nejlépe se ale cítí při konstantní rychlosti na dálnici, kdy oceníte excelentní stabilitu ve vysokých rychlostech.
Jen pokud byste od něj čekali zázraky za hranicí 4200 ot./min. (kde vrcholí výkon), ztratí najednou dech a nevyloudí ze sebe víc než jen mechanický lomoz. Takže zpátky do nižších otáček, což by mělo zajistit i nižší spotřebu – oficiálně mezi 4,9 a 5,4 l na 100 km.
Zážitky za volantem se úzce podobají těm, které člověk zažívá v sedanu nebo kombi. Podvozek je sice o něco tužší, aby ve vás tak trochu vyvolal sportovnější dojem, ale ten rozdíl je téměř zanedbatelný. Nicméně jízda je to skvostná, vůz výtečně zvládá nízkofrekvenční nerovnosti a pořád zůstává dostatečně poddajný, aby vyžehlil i větší díry.
Také interiér umí nadchnout, i když majitelé mercedesů jej důvěrně poznají, protože většina dílů pochází ze sedanu a kombi. Nicméně sedadla lze snížit, aby vůz vyvolal opět ten proklamovaný sportovnější dojem. Vzadu se prostoru moc nedostává a kvůli malým bočním okénkům se tu budete cítit tak trochu jako v bunkru. Tohle auto proto berte spíše jako dvoumístné, se dvěma provizorními sedadly navíc.
O schopnostech C 250 CDI netřeba pochybovat. Díky svým výkonům, kultivovanosti a spotřebě se ideálně hodí na dlouhé cesty. Kdo rád řídí, bude se mu zamlouvat i talentovaný podvozek nebo zpětná vazba. Takovému BMW 325d se může hrdě podívat do očí a bojovat o nerozhodného zákazníka.